Existují čtyři základní přírodní elementy – země, vzduch, voda a oheň. Nejnovější plně odpružená (nejen) XC raketa Rocky Mountain Element se přitom snaží dosáhnout spojení se všemi těmito živly. Pojďme se společně podívat na kolo, na němž letos jezdil a závodil Tomáš Paprstka, aktuální člen Bikeaction Rocky Mountain Teamu.
Paralelně se nám vlastně před očima odvíjejí dva zajímavé příběhy. Prvním může být příběh jezdce, závodníka a nadšeného sportovce Tomáše Paprstky, který po mnoha letech profesionální závodní kariéry obrací kormidlo svého života. Letos totiž vyměnil závodní profi kolotoč za povolání člena Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje. S kolem se ale rozhodně neloučí, pouze už pro něj nebude obživou.
Druhou rovinou je příběh samotného kola Rocky Mountain Element, které je zajímavé už jen tím, že pro letošek přišlo s výraznou obměnou, o níž si rozhodně povíme více. Neméně zajímavá je obhlídka konkrétního stroje, který letos dělal Tomášovi společníka. Zaměříme se zejména na jeho osobní úpravy, specifické osazení, ale i naše osobní zkušenosti s novým Elementem.
Tomáš Paprstka – vizitka
Tomáš se narodil v březnu roku 1992, letos tedy slavil kulaté narozeniny (30 let). K nim si nadělil výše zmíněné ukončení závodní kariéry, načež vykročil na zcela novou dráhu jako profesionální hasič. Kolům a závodům se bude věnovat i nadále, nyní ale hlavně ve svém volném čase. Kolo si chce více užívat a cítit se méně tlačen honbou za výsledky.
Zřejmě nejzářivějším bodem Tomášovy kariéry byl juniorský titul v rámci MS v cyklokrosu (Tábor, 2010). Následně s jistou pravidelností střídal horská kola a cyklokros. Za svou kariéru zažil 33 účastí v národním teamu, díky čemuž mohl opakovaně startovat na závodech Mistrovství světa či Evropy. Rok 2010 byl pro Tomáše zjevně hodně úspěšný, jelikož tehdy vybojoval také dvě bronzové medaile na ME a MS v rámci MTB štafet.
Krom těchto úspěchů si váží třeba 8. místa na MS Hoogerheide v kategorii U23, nebo skutečnosti, že 4x vyhrál domácí pohár v CX. Mimořádným zásekem bylo i celkové vítězství v CX a MTB poháru v jednom jediném roce. To ostatně zvládl jako jediný Čech. Neméně důležité pro něj bylo 18. místo v elitní kategorii na MS v Táboře 2015, případně vítězství CX poháru v roce 2014 konaného v Lošticích.
Tomáš a Rocky Mountain Element Carbon 70 – osobní úpravy
Pro letošní sezónu jsem dostal, jako člen Bikeaction Rocky Mountain Teamu, stroj Rocky Mountain Element Carbon 70 ve velikosti M. Tohle kolo je ve svém původním setupu spíš lehký trailbike než XC závoďák, což například dokazují parametry jako jsou 29“ kola a zdvihy 130/120 mm. Pro moje pojetí jízdy a závodění jsem proto potřeboval Elementa trochu předělat a posunout ho více do stylu závodního XC. V zásadě k tomu stačily změny v jeho výbavě.
Jako základ proměny jsem použil karbonová kola Tufo s vyššími uhlíkovými ráfky a stejně tak i ručně vyráběné pláště – Tufo XC11 TR (29×2,25“). Z předchozích profi závodních let jsem byl zvyklý na wattmetr, který mám na svém kole od Power2Max ve spojení s klikami Rotor REX1. Zajímavostí může být, že původní kliky na tomto kole byly dlouhé jen 170 mm (ve všech velikostech), mně ale více sedí délka 172,5 mm.
Co mi úplně nevyhovovalo bylo řazení Shimano XT, které šlo brzy dolů a na jeho místo jsem nasadil SRAM GX AXS. Proč bezdrátovou elektriku? Za mě je prostě boží! Designovou i funkční perličkou je CNC frézovaná kazeta GARBARUK. Jiná věc, která mi příliš neseděla, bylo sedlo WTB Silverado Race 142. Chtěl jsem něco lehčího a tvrdšího, volba proto padla na Selle San Marco Shortfit.
Prakticky poslední úpravy jsem dělal v kokpitu, který jsem trochu přeskládal. Původní díly od Rocky Mountain jsem vyměnil za Ritchey WCS Trail. Tady šlo částečně o hmotnost, ale také o úpravu úchopu. Lehce zvednuté vlaštovky vystřídala rovná řídítka, navíc o něco užší (740 mm místo původních 760 mm). Představec je naopak o kousek delší (60 mm namísto 50 mm) a otočený směrem dolů pro dosažení dostatečné závodní pozice.
Tomáš Paprstka a sezóna 2022
Když se ohlédnu za letošním rokem a shrnu výsledky, kterých se mi podařilo dosáhnout, musím říct, že to bylo o něco slabší, než na co jsem býval zvyklý. Je ale pravdou, že tento rok už chodím normálně do práce a také jsem se věnoval i jiným aktivitám. Letos mě třeba dost chytil gravel, takže jsem střídal různé MTB závody s jízdou na štěrkoletu, včetně například Gravel Blindura. Tady jsem, na kole Rocky Mountain Solo 50, ovládl 6 z 10 RZ a celkově jsem těsně vyhrál (o 15 s)!
Na Elementu jsem v průběhu letošního roku vyhrál Šela Maraton, konkrétně v teamech, kde jsme jeli společně s Adamem Pilčíkem. Další prvenství jsem vybojoval na Silesia bike marathonu a vedle toho jsem zvládl objet i řadu dalších závodů.
Rocky Mountain Element jako ideální stroj na Blinduro?
Vedle těchto úspěchů bych rád vyzdvihl i celkovou všestrannost mého Elementa, s nímž jsem po celý rok jezdil XC závody a maratony. Na konci sezóny jsem ho ale vytáhl na závěrečné Blinduro (Karolinka, Valašsko), tedy nešizené enduro závody, které se jedou na oči (bez předchozí znalosti trati).
Blinduro v Karolince pro mě bylo první zkušeností tohoto druhu a musím říct, že jsem si to i na „relativně malém kole“ užil skutečně na 100 %! Musím se pochlubit, že se mi tady podařilo porazit i bráchu (Radim Paprstka), který od malička jezdil sjezdy a dnes si užívá hlavně enduro. Celkově jsem přitom skončil na 19. místě z celkových 430 borců na startu.
Z mého pohledu je Rocky Mountain Element 70 snad nejlepším univerzálem v oblasti XC a lehkých trailbiků, s jakým jsem zatím jezdil. Vedle jeho nízké hmotnosti, vysoké výkonosti a kvalitního odpružení, se mi líbí také snadné nastavení, tedy možnosti úprav geometrie a celkového projevu díky systému RIDE-4.
Člověk si tohle kolo může během chvilky předělat z rychlého a obratného XC stroje na stabilní, hravý a akční trailbike. Proto s ním nemám problém objet XC závody, užít si dlouhé maratony, a nakonec slušně bodovat i na specifickém enduro klání.
Rocky Mountain Element Carbon 70 – trocha techniky (by BnR)
Původně jsem měl v plánu trochu blíže popsat kolo jako takové, ale on to do značené míry zvládl již Tomáš. Díky za pomoc! V základu se nový Element může blýsknout parametry, které již jednou zazněly. Primárně to jsou, očekávatelně, velká kola (29“ pro vel. S-XL) s výjimkou velikosti XS, která je postavena na průměru 27,5“.
Na XC třídu jsou rovněž vcelku nezvyklé hodnoty zdvihu 130/120 mm (P/Z), které tento stroj posouvají spíše do úrovně down-country, hraničící s trailbiky a v očích některých i backcountry. Aby těch anglických pojmů nebylo náhodou málo.
Rocky Mountain není rozhodně jediný, kdo své nejvíce závodní plně odpružené kolo posouvá zdvihově výše, než bylo ještě nedávno běžně zvykem, nicméně u mnoha konkurentů nacházíme dnes třeba jeden model na 100 mm, druhý na 120 mm, ať si uživatel vybere – příklad za všechny Cannondale Scalpel a Scalpel SE.
Rocky ale svému konceptu věří natolik, že mu jedna varianta stačí. Navíc ta s vyššími zdvihy! Alespoň pokud pomineme skutečnost, že se Element nabízí s karbonovým, ale také s hliníkovým rámem. Zdvihově jsou ale stejné.
Když opustíš katalog
Katalogový Rocky Mountain Element má skutečně blíže k lehoučkému trailbiku, jak díky zdvihům, tak třeba i s ohledem na výbavu (2,4“ široké pláště, vlaštovky atd.). Nebo též díky geometrii, kterou lze měnit ve čtyřech stupních díky systému RIDE-4. Pro základní představu – úhel hlavy lze měnit v rozsahu 65,8°až 65°.
Jak ale krásně ukazuje Tomášův příklad, mnohdy stačí poladit kokpit, nasadit lehčí a rychlejší kola, případně i sportovnější pláště a rázem je z trailové hračky slušná XC a maratonská střela!
Rocky Mountain Element Carbon 70 – osobní zkušenosti
Aby bylo naše hodnocení kola Rocky Mountain Element Carbon 70 co nejvíce komplexní, měl jsem možnost, vedle focení a obdivování samotného stroje, se na něm i chvíli povozit a zkusit pár rychlých úprav v jeho nastavení (především systému RIDE-4).
Nenajel jsem sice s tímto kolem až takový objem jako v případě plnohodnotných testů, ale na bližší seznámení to rozhodně stačilo. Zprvu jsem přemýšlel, jestli budu otáčet Tomášův dolů skloněný představec, ale pak jsem ho nechal v původní pozici, abych se co nejvíce přiblížil jeho posedu a jeho pocitům za řídítky.
Co mě přitom asi nejvíce překvapilo, byla efektivita, lehkost, rychlost a výkonnost Elementu. Jasně, jsou teď na něm lehká karbonová kola a jiné úpravy, ale stále je to kolo se zdvihy 130/120 mm, které jede místy snad i lépe než řada srovnatelných XC speciálů. Nemám teď sice aktuální srovnání, letos jsem ale pár lehkých a sportovních kol sedlal, a proto musím znovu u Rockyho smeknout klobouk.
Nalaď Slack a dej si snack!
Celkové vyznění Tomášova Elementu je přitom zajímavou směsí XC a trailbikingu. Na jedné straně ona oslňující pocitová lehkost, rychlost a okamžité reakce na energii vydanou jezdcem. Na straně druhé je z tohoto kola cítit příjemný trailový duch, zejména díky jeho geometrii. Toto přitom platí nejvíce pro situace, kdy přehodíte kameny systému RIDE-4 do pozice 1 s nejvíce položenou hlavou (65°).
Ve zmíněném režimu mi přišlo, že Tomášův Element nabízí posed, kdy si připadáte zapuštěni více do kola, a i přes dolů směřující představec máte pocit slušného nadhledu a komfortu – vyššího úchopu. Zároveň si lze všimnout klidných a uvolněných reakcí řízení, skoro až v „mini-enduro“ stylu.
Do toho se zajímavým způsobem zapojuje lehkost celku, lehkost a tuhost kol i rámu, díky čemuž se Element do zatáček sice pokládá s jistotou a klidem, kdykoliv ale potřebujete, stačí rychleji pohnout řídítky a celé kolo okamžitě reaguje. Musím se zároveň přiznat, že by mě lákalo zkusit si tento bike s jinými hrubšími plášti a třeba i s původním kokpitem. To by pak z něj nejspíš bylo skutečně super rychlé mini enduro! Alespoň myslím.
RIDE-4 a střídání pozic
Zajímavé je, že i v situaci, kdy máte (na danou třídu) extra položenou hlavu, poměrně nízko střed a těžiště svého těla takříkajíc uprostřed kola, působí Element stále svěžím a svižným dojmem. Pokud přitom přehodíte uchycení tlumiče v horním rameni (RIDE-4) do jiné sportovnější pozice, situace se změní, ale ne vysloveně radikálně.
Záměrně jsem zkoušel a porovnával především dvě krajní polohy, pozici 1 (Slack – hlava 65°) a pozici 4 (Steep – hlava 65,8°), jelikož další dvě lze od nich odvodit, domyslet si. Čím se tyto dva extrémy liší? V nejvíce uvolněném stavu (pozice 1) je Element už vážně dost položený. Tipnul bych si, že v tomto režimu jel Tomáš letošní podzimní Blinduro. Jak asi jinak, že?
V této „specifikaci“ je kolo v rukách stále lehké a svižné, řízení je vážně hodně klidné, skoro až vláčné, alespoň do doby, než za řídítka vezměte více zprudka. Ale to jsme si již popisovali. Naopak druhý extrém (pozice 4), není vlastně žádným extrémem, ale dost příjemným setupem pro XC a lehčí trailování.
Steep je stále dost deep!
I v tomto „sestavení“ je Rocky Mountain Element stále poměrně klidný a vyrovnaný a jeho řízení není rozhodně zbrklé, či divoké. Na povely jezdce reaguje snáze a rychleji než v druhé (inverzní) pozici systému RIDE-4. Příjemně sportovní až sportovně všestranný je i posed, který se posouvá výš a více dopředu. Jak jsem se možná chvíli bál, zda to nebude celé „posazené moc na předek“, navíc s představcem otočeným dolů, tak se ukázalo, že tento strach byl úplně zbytečný.
I při nejostřejších úhlech je pozice jezdce za řídítky stále dost komfortní, stále máte slušný nadhled a přehled. K tomu, jak je Tomášův Element osazený (v jeho XC stylu), mi řízení, posed a rozložení váhy na kole sedí asi více právě v režimu s ostřejším úhlem hlavy, než když se více položí.
Ale právě v tomto spočívá kouzlo tohoto kola. Pokud jsou totiž šroub a kameny systému RIDE-4 čisté a přiměřeně namazané, stačí, po pár cvičných pokusech, vlastně jen chvilička a najednou máte kolo s výrazně jinou geometrií, posedem a celkovým projevem. Jasně, podobné proměny umí i řady jiných kol s Flip-chipy, jenže kolik takových najdeme v této XC/down-country kategorii? Rocky zkrátka ví a umí svoje kola udělat jiná, zajímavá, unikátní!
Tomáš ufukuje a zavírá, já tlakuju a otevírám!
Přestože Tomáš používá svého Elementa především na XC a maratonské závody, přeházel hlavně výbavu, na odpružení příliš nesahal. Přesněji upravil si hlavně jeho nastavení, jinak ale na kole nechal původní komponenty. Jeho nastavení jsem ale částečně změnil, už jen proto, že rozhodně nevážím tolik jako vyšvihaný závodník drobné postavy.
Moje kroky ale vlastně směřovaly zejména k úpravě tlaku vidlice a tlumiče, obě jednotky jsem také více otevřel, jak to mám rád. Naopak Tomáš, jak lze u XC sportovce čekat, měl na obou frontách více utaženou pomalou kompresi, aby bylo kolo stabilnější a rychleji reagovalo. Já mám radši, když to hezky a jemně žehlí.
Žehlení přitom nebylo pro Elementa rozhodně problém. Už jen vidlice Fox 34 chodila jemně a čistě a bez většího přemlouvání aktivně využívala většinu ze svých 130 mm. Ostatně jak jsme u Foxu zvyklí!
Přiměřený sportovní rozlet
Podobně příjemný a vstřícný byl také projev zadní stavby, která zůstávala, i v plně otevřené pozici, pod šlapáním hezky klidná, stabilní a vysoce efektivní. A to dokonce bez ohledu na usazení kamenů RIDE-4. Tedy i v nejvíce položené trailové poloze.
Zadek vlastně nebyl skálopevně tvrdý, jen se při šlapání zbytečně nehoupal, nežral energii jezdce. Zároveň ale dokázal ochotně a bez odmlouvání reagovat na nerovnosti, které jsme cestou potkávali. Moc hezky zadní stavba baštila už jen drobné kamínky a kořínky a s nádechem luxusu tlačila zadní kolo neustále k zemi. I díky tomu se s Elementem daly bez problému zvládnout všelijaké technické výjezdy.
Při volnějším, rychlejším a divočejším stylu jízdy bylo každopádně znát, že je zadní odpružení omezeno svou sportovní kapacitou 120 mm. Rocky se snažil využít rozsah tlumiče dostatečně efektivně a aktivně, ale ruku na srdce, sportovní kořeny a onen fakticky limitovaný zdvih mají zkrátka svoje hranice.
Pocit živějších reakcí jsem zaznamenal zejména při větších příčných nerovnostech, na výmolech a boulích, kde se zadek, při jízdě v sedě, znatelně více zhoupnul. Ale na mořskou nemoc to rozhodně nebylo. Naopak různé komprese projížděné vestoje zvládal Element jistě a hravě. Celkově tedy rozhodně pochvala za hezky vyvážený projev.
KOMPONENTY
Komponentovou výbavu poslední dobou obvykle detailněji nehodnotím a nepitvám, dnes ale můžeme udělat lehkou výjimku. Respektive než se rozepisovat souhrnně o jednotlivých dílech, přidám tradičně svoje stručné poznámky k fotkám v galerii níže. Co stojí za to vypíchnout jsou jistě kola TUFO s karbonovými ráfky a také ručně vyráběné pláště od stejného (domácího) výrobce.
Třeba už jen tento set posunul v rychlostní linii Elementa slušně kupředu a udělal z něj solidní řízenou střelu. Chování plášťů TUFO navíc zaslouží nejednu poklonu, jelikož v sobě ukázkově snoubí rychlost, ale také velice jistý a dobře čitelný projev. Nejvíc jsem asi zíral, jak to s nimi hezky drží na šikmých a nejednou i dost slizkých kořenech a kamenech!
Designovou i funkční perličkou je kazeta Garbaruk kompatibilní s ořechem SRAM XD. Je příkladně lehká (357 g), většina jejího těla je vyrobena z jednoho kusu oceli, pouze největší pastorek (52 z.) je hliníkový. Navíc je dokonce levnější než konstrukčně podobný originál SRAM XX1 či X01!
Rocky Mountain Element Carbon 70 – závěr
Nejnovější generaci Elenentu od značky Rocky Mountain jsem sice neměl za úkol plnohodnotně otestovat, i tak jsme se ale několikrát svezli a já tak mohl být očarován schopnostmi tohoto kola. Pravda, vzhledem k jeho výbavě a celkovému sportovnímu nastrojení nelze moje dojmy generalizovat, jelikož v originálním setupu nejspíš působí toto kolo o něco jinak. V každém případě jsem i takto z něho cítil velký potenciál a velký zápal pro věc.
Obecně se mi líbí trend, kdy se již mnozí výrobci vzdali vyhraněné podoby XC strojů s dlouhým a nízkým posedem, či s nesmyslně ostrým úhlem hlavy, a naopak svá kola i této kategorie posouvají blíže technickému pojetí jízdy. Rocky Mountain Element by toho mohl být dokonalým příkladem.
Navíc v jeho případě máte k dispozici 4 různá nastavení geometrie a projevu zadní stavby, díky čemuž si lze vybrat hodně výrazný trailový styl, či naopak vyvážený sportovnější projev, případně další dvě pozice mezi tím. Přestože třeba jen rám nového Elementu působí lehkým a snad až křehkým dojmem, už jen pro jeho nezvykle štíhlé trubky, z pozice jezdce se zdá být dostatečně pevný, jistý a spolehlivý.
Dost by mě zajímalo vyzkoušet toto kolo v klasickém osazení, doplnit jej o agresivnější gumy a pátrat po tom, jak daleko s ním lze zajít v primárně technickém terénu. Tipuju ale, že jeho limity leží dále, než bychom si nejspíš mysleli!
Text a foto: Štěpán Hájíček
Rocky Mountain Element Carbon 70 – základní údaje
Cena: 172 000 Kč (cena standardní katalogové verze)
Hmotnost: 11,3 kg (vel. M, bez pedálů – specifická výbava dle foto)
Kola: 29“
Zdvihy: 130/120 mm
Kokpit (řídítka/představec): 740/60 mm (původně 780/50 mm)
Sedlovka (zdvih): 150 mm (L – 175 mm, XL – 200 mm)
Více informací: www.bikes.com
