Ve světě elektrického MTB existuje několik málo systémů, které sdílí většina výrobců, najdou se ale i takové značky, které si dlouhodobě hýčkají své vlastní řešení. Jednou z nich je kanadský Rocky Mountain, jehož kola z rodiny Powerplay jsem neměl v ruce… Už ani nepamatuju! O to radši jsem za poslední generaci Instinctu Powerplay v testu!
Mám-li být důsledný, užil jsem si nemálo legrace s koly Rocky Mountain Powerplay v době jejich prvotního uvedení na trh v roce 2017 (jízdní postřehy z prezentace ve Francii), od té doby vlastně nic! Kola Rocky Mountain jsem měl sice od té doby vícekrát na test, informoval jsem o novinkách, ale Powerplay na hraní jaksi nedorazil. Nebyla příležitost, což jsem si aktuálně dosyta vynahradil!
Fakticky jsem musel počkat na posun ve vývoj pohonné jednotky Dyname nikoliv o jednu, dvě, ale rovnou čtyři generace. Aktuální jednotka Dyname 4.0 přitom může někomu připadat jako pouze dílčí evoluce tohoto systému, popravdě se zde změnilo mnohé!
*Vzhledem k tomu, že jsem se na téma mezigeneračního vylepšení systému Rocky Mountain Dyname 4.0 docela rozpovídal, a vzhledem k tomu, že i o kole samotném je rozhodně co vykládat, rozdělil jsem tato témata dvou samostatných bloků. Nyní tedy můžeme přeskočit obecné povídání o novém motoru a vrhnout se blíže na nové kolo.
Menší a větší brácha
Zaměříme-li se na samotná kola Rocky Mountain Powerplay, můžeme na úvod ještě připomenout, že jsou na výběr dva modely, přesněji dvě modelové řady – trailový Instinct (150/140 mm) a enduro Altitude (170/160 mm). Obě na 29“ kolech. Já měl na test „menší“ Instinct Powerplay na hliníkovém rámu. Dostupné jsou, očekávatelně i karbony, a to v obou rodinách.
*Rámy obou kol jsou v mnohém identické. U karbonových modelů se dokonce liší vlastně jen přední úchyt tlumiče (vyměnitelný), následně i délka tlumiče a konkrétní výbava.
Rocky Mountain Instinct Powerplay je tedy kolo trailové, či z all-mountain kategorie. Přestože sedí Altitude s motorem Dyname 4.0, zejména svými zdvihy a výbavou, ještě o jedno patro výš, tak je třeba uznat, že ani Instinct není žádné ořezávátko! Není to kolo, které by vám mělo dělat společnost jen ve středně těžkém terénu kousek za městem. Ne, ne! Instinct Powerplay toho dokáže víc, o dost víc!
Rocky Mountain Instinct Powerplay (2022)
Rocky Mountain Altitude Powerplay (2022)
Malá i větší dobrodružství
Nejnovější Rocky Mountain Instinct Powerplay jsem měl na hraní poměrně dlouho a stihl tak na něm odjezdit mnoho hodin a použít jej na mnoho způsobů a vždy jsem se vlastně slušně bavil. Od situace, kdy jsem toto kolo vzal na rodinnou vyjížďku, abych si ulehčil tahání dětí do kopce, přes lokální MTB dovádění až po delší výlet do hlubokých lesů s cílem objevit něco nového (podařilo se). V žádné z těchto poloh mě přitom Instinct Powerplay rozhodně nezklamal, nenudil.
Pokud bych měl začít praktičtěji přemýšlet nad tím, kam nebo k čemu se hodí nejlépe, bude asi vhodné začít s jeho geometrií. Přesněji s možností změny jeho geometrie díky systému RIDE-4. Ano, starší kousky používaly řešení zvané RIDE-9 s devíti možnými polohami, u nových strojů z rodiny Powerplay byl tento systém zjednodušen na 4 polohy. Osobně jsem přitom střídal dvě možnosti, což se zdálo naprosto dostatečné.
Než si oba charaktery blíže rozebereme, můžeme obecně říct, že v již „neutrální“ pozici (3) je Instinct Powerplay vlastně dost agresivní – hodně nízký, položený se značně klidným řízením (úhel hlavy 64,7°). Ideální pro těžší terén a prudší svahy. Druhá, „vzpřímená“ pozice (4) se v mých očích jevila jako celkově krásně neutrální a rád jsem ji využíval všude tam, kde mě nečekaly žádné extrémy (úhel hlavy 64,95°).
Systém RIDE-4 je jednoduší verzí staršího řešení RIDE-9. Čtyři polohy geometrie jsou ale více než dostatečné.
Vyber si jeho charakter
Je vlastně docela zajímavé, nakolik je již ona „neutrální“ pozice ostrá, ale proč ne?! Chvíli jsem ji na začátku testu využíval a říkal si, jestli není toho klidu řízení skoro až moc? Poté jsem přepíchnul tlumič do „vzpřímené“ pozice (4) a byl příjemně překvapený.
Materiály Rocky Mountain tvrdí, že je tato poloha nejvíce lineární (ano, mění se i křivka odpružení), nabízí nejostřejší klíčové úhly (hlava 64,95°, sedlová trubka 76,85°) a hodí se kupříkladu pro náročné technické výjezdy.
Pravda, do kopce se v této pozici jezdilo fakt skvěle! Ostatně Rocky Mountain Instinct Powerplay je neskutečně schopný vrchař. Každopádně mě se líbilo řízení v poloze „4“ i na rovinách a většinou i cestou z kopce. Ovládání mi totiž připadalo hezky vyvážené, dostatečně stabilní, ale i slušně živé a krásně poslušné. Lehčí rychlé traily, ale i těžší úseky, nebo ony zmiňované náročné výjezdy… Vše jsem dával jako nic!
Naopak v takzvané „neutrální“ pozici (3) jsem měl pocit, že je kolo skoro až moc položené (cože jsem to řekl?), řízení je místy až zbytečně vláčné a kolo sice hezky poslouchá, jeho reakce ale přichází s určitým zpožděním. Navíc i střed byl v této pozici dost nízko a člověk si tak musel dávat pozor, aby příliš často neškrtal klikami nebo i středem o zem či různé překážky na trati.
*Rocky Mountain Instinct Powerplay má motor naštěstí schovaný hezky v rámu, proto nikde netrčí – není na ráně. Navíc je součástí základní výbavy také bash guard, nemusíte se tedy bát ani o samotný převodník.
Celkově shrnuto, ve vzpřímené pozici (4) bych byl schopen fungovat po 80-90% času. Ostřejší, stabilnější, tedy více položenou geometrii (3) bych „povolal do služby“ jen v případech, kdy bych se pouštěl do větších divočin, nebo se vydával na větší kopce. Rozumíme si, že? Poslední dvě pozice bych pak nejspíš ani nevyužil, nebo jen minimálně. To ale neznamená, že nemá smysl je vyzkoušet, bude-li vás to zajímat.
Celkový pohled na zadní stavbu s více možnostmi úprav. Na horním rameni systém RIDE-4, vzadu flip-chipy na ose, na které jsem v textu skoro zapomněl.
Kdo by chtěl, může, vcelku snadno, prodloužit zadní stavbu prohozením tohoto flip-chipu.
Při úpravě délky zadní stavby se ale musí otočit také úchyt třmene brzdy.
Lehký, tuhý, poslušný
Rád bych se také vyjádřil k celkovým dojmům z ovládání, které zde byly nanejvýš kladné. Když jsem o tom v průběhu testu přemýšlel, došel jsem k názoru, že to bylo třeba již jen konstrukcí rámu, který je krásně uzavřený a pevný. Také využívá plný profil spodní trubky, není tedy oslaben velkým vstupním otvorem pro baterii. Navíc se zde podařilo, díky umístění motoru a baterie, dosáhnout luxusně nízkého těžiště, z čehož toto kolo těží měrou více než vrchovatou.
Zejména ve výše popisované vzpřímenější pozici geometrie si možná uvědomíte, jak je řízení luxusně lehké, svižné a pohotové. Skoro jakoby člověk ani nejel na eBiku!
Při volbě více položené geometrie se tento fakt maličko ztrácí, i přesto bych řekl, že jsem takto hezky ovladatelný eBike dlouho neměl v ruce. Dodal bych ještě, že přestože řízení působí lehkým dojmem, je kolo rovnoměrně zatíženo na obou frontách. Tuto skutečnost nejvíce oceníte v rychlých zatáčkách „na hraně“, kdy máte pocit, že se obě kola naplno opírají o zem a míra gripu poté záleží hlavně na kvalitách vašeho vzorku a struktuře povrchu, po kterém právě jedete.
Pustit brzdy a nechat kolo pracovat. Přesně v takovém prostředí se projeví snadné ovládání a kvalitní odpružení.
Není zvedání jako stoupání
Výše zmíněné rozložení hmoty mezi kola v poměru snad až pohádkových 50/50 vám krásně zatlačí boční špunty plášťů do země, zároveň to ale znamená, že se s kolem trochu hůř manipuluje, pokud zrovna není přilepeno pevně k zemi. Nebo je to dáno celkovou hmotností?
Co chci zdůraznit, je skutečnost, že je zde trochu pracnější, pokud si jen tak rukama chcete nadzvednout předek, nebo někde vyčarovat bunny hop. Rocky Mountain Instinct Powerplay se totiž skutečně pevně drží země a nechce se od ní příliš vzdalovat. Nebo jinak, pokud už chcete dostat toto kolo do vzduchu, je potřeba najít vhodný „odpal“ a využít naplno jeho tvar a svou kinematiku.
Elektrokolo v podstatě nesmí do provozu bez podobné deklarace základních údajů.
Při bližším zkoumání rámu člověk najde zajímavé detaily, třeba poctivé housenky svárů.
Nenápadný detail… Snímač rychlosti je tradičně na zadním kole. Netradičně ale využívá řešení s třemi magnety, nikoliv s jedním, aby bylo měření maximálně přesné.
Jezdíme, mažeme, nehučíme
Do kategorie zajímavých prvků a vlastností Instinctu Powerplay lze rozhodně zařadit i pohonný systém Dyname 4.0. Předně, z mechanického hlediska musím ocenit, jak je tento motor tichý a zvukově neagresivní. Mezigeneračně se zde snižovaly otáčky, aby nepištěl jako jiná (asijská) konkurence, což je skutečně znát.
Na druhou stranu dohromady tři klady nějaký ten „rachot“ udělají, ač je jinak vše nanejvýš dobře zpracované. Základ je vlastně podobný jako u řady moderních „high pivotů“ s pomocnou kladkou. Pokud je řetěz dobře namazaný, není rozdíl v hlučnosti, oproti klasice, příliš znát.
Naopak v případě, kdy mazivo na řetězu začne postupně vysychat, budete na tuto skutečnost upozorněni dříve vyšší hlučností složitějšího pohonného soukolí. Klíčová je proto hlavně údržba, jinak je projev tohoto systému vlastně docela nenápadný.
Středová oblast je sice dost vyplněná, samotný motor je ale lehčí a menší než jeho předchůdce.
Nezvyklé vedení řetězu. Přední kladka citlivě snímá zatížení pedálů.
Horní pastorek přenáší sílu motoru na pohonný systém.
Naladit si to svoje
Osobitý, zajímavý, vstřícný a dobře použitelný je i projev samotného motoru. Předně si řekněme, že lze vše nechat buď v „Továrním nastavení“, nebo si můžete ladit sílu dopomoci ve všech čtyřech stupních, které jsou zde k dispozici. Navíc lze uživatelsky měnit i hodnotu označenou jako „Boost“, tedy nakolik ostře a rychle má motor nastupovat.
Toto vše zvládnete snadno nastavit přes dálkové ovládání a displej na rámu – Jumbotron. Aktivovat lze jak základní tovární set-up, tak máte k dispozici i dva vlastní programovatelné režimy. Já si třeba, po chvíli hraní a experimentování, našel pro sebe ideální polohu se stupni 40 %, 60 %, 80 % a 100 % výkonu, s hodnotou „Boost“ na neutrální „0“ (rozsah -2 až +2).
V případě šetrnější jízdy, když jsem nemusel spěchat a nechtěl ždímat baterku, jsem si krásně vystačil s hodnotou výkonu 60 %, pro vyšší rychlosti a agresivnější jízdu jsem volil 80 %. Maximálních 100 % prakticky vůbec, nebo jen výjimečně na zkoušku.
Oproti jiným motorům „vše v jednom“ jsou zde kliky samostatně, usazené přímo v rámu. Jedním z vedlejších efektů je nutnost použít unašeč převodníku s volnoběžkou. Ostatní díly jsou ale naopak standardní a lze je snadno nahradit.
Všelijakých rolniček je zde víc, tato má za úkol pomoci dostatečně „opásat“ převodník.
Při vší „složitosti“ a komplexnosti musím pochválit přítomnost baschguardu. Motor je sice bezpečně ukryt v rámu, převodníkem bych si ale býval zřejmě párkrát šrtnul.
Dá ti hodně, ale nedá se zadarmo
Hodně zajímavý je i průběh a dávkování síly motoru související s extra citlivým čidlem točivého momentu na řetězu. Záběr motoru totiž přichází již prakticky z nuly, proto jsou třeba i rozjezdy do kopců nanejvýš snadné. Výkon samotný hodně závisí na vaší síle investované do pedálů a na kadenci šlapání.
Rocky Mountain Instinct Powerplay a jeho jednotka Dyname 4.0 nejsou zbytečně agresivní, spíš naopak. Síly má sice tento motor na rozdávání, rozdává ji ale pouze tehdy, pokud je skutečně potřeba. Pokud si zrovna nezvolíte 100 % výkonu a Boost +2, musíte sami docela máknout, aby vás to dostatečně „potáhlo“.
Vše je ale krásně nastavené, sladěné, vypočítané, proto výsledek působí nanejvýš přirozeně. Při menším sklonu a rychlejším šlapání jste proto schopni drtit to po trailu solidní rychlostí, aniž by vám tep vyskočil do „červeného pole“, sílu motoru přitom máte neustále plně pod kontrolou.
Menší galerie z jednoho výletu, kdy jsem si ve své oblíbené lokalitě užíval traily známé, ale hledal jsem i pár doposud nepoznaných:
Dávkování po gramech
Stejně tak ve výjezdech lze pomoc pohonné jednotky precizně dávkovat pouhou prací s vlastní silou na pedálech. Nestalo se mi snad ani jednou, že by mi v technickém stoupání podklouzlo zadní kolo kvůli přílišné aktivitě motoru, přitom všude, kde jsem potřeboval maximální tah, tam jsem jej dostal, dokonce na zlatém podnose!
Hezky vyvážený je projev motoru i v tom směru, že má sice rád vyšší otáčky klik, ideálně lehce nad 80 ot/min, zároveň ale dokáže pomoci i při nižší kadenci.
Typicky při nečekaném stoupání a nevhodném převodu vás Dyname 4.0 obvykle nenechá ve štychu. Nedá vám sice hned svou plnou podporu, zabere ale dostatečně, aby si jezdec udržel rychlost, nebo aby se spíš trochu rozjel, mohl si v klidu zařadit a poté se dostal k optimálnímu výkonu.
*Mimochodem, snímání síly vkládané do pedálů je tak citlivé, že není třeba ani přemýšlet nad řazením. Stačí přirozeně zlehka povolit, cvaknout, zařadit a pokračovat. Bez střílení, ostrých ran a podobně!
Ono se to vlastně celé trochu hůře popisuje, nejlepší je osobní zkušenost. Rozhodně lze ale říct, že je projev tohoto motoru jiný než u většiny konkurence. Příjemně jiný, přirozený. Už se trochu opakuju!
Klíčová tajemství pohonu Dyname 4.0 jsou zvědavým zrakům běžně skryta pod stylovými kryty.
Všimněte si, že je motor ze spodní strany chráněn rámem.
Nad motorem je další kryt, nikoliv součást rámu, ač to tak, díky jeho lakování, nevypadá.
Technické výjezdy – Není to až příliš snadné?
Velice nerad bych vynechal zmínku o technických výjezdech, což je moje mnohdy oblíbená eMTB disciplína. Jak možná víte, mám ve svém okolí vytypováno hned několik výjezdových perliček, kde trápím jednotlivé eBiky a na kterých poměřuju jejich schopnosti – motor i geometrii.
Jak mě u jiných elektrokol baví pokoušet právě takovéto výzvy, tak s Instinctem mě vlastně bavilo víc jezdit běžné traily nahoru a dolů. Nahoru v technice to sním totiž bylo často až moc snadné!
Vážně! Výše zmiňovaná rovnováha, těžiště nízko, navíc zhruba uprostřed rámu, dokonale dávkovatelná síla motoru, či jeho skoro až enormní síla… Vyleji jsme prakticky vše, co šlo a na co můj jezdecký um stačil. Napoprvé jsme mnohdy zvládli i místa, která jindy zkouším opakovaně. Pohořeli jsme jen výjimečně, obvykle chybou jezdce, či chvilkovou ztrátou jeho odhodlání. Instinct Powerplay je proto vrchař vskutku výjimečný.
Normálně po trailech v protisměru nejezdím, ale když už na to dojde, je to podobná zábava jako směrem dolů!
Vydrží víc než ty!
Poslední zastávka v oblasti pohonu, slibuju! Přesněji u baterie, která má nyní kapacitu 720 Wh. Jak bych jí měl zhodnotit? Je prostě neuvěřitelná! Další z disciplín, která mě u eBiků baví hodnotit, je hra na maximum nastoupených metrů na jedno nabití. U Instinctu Powerplay jsem se ale této hranici vlastně jen přiblížil.
Ono to bude částečně dáno i podmínkami a okolnostmi. Třeba i tím, že po divokém kácení a těžbě za poslední dobu člověk hůře hledá místo, kde by mohl létat nahoru a dolů a nedrtil přitom 5x za sebou ten samý trail. I tak mi ale několikrát došli vlastní síly a motivace dříve, než klekla samotná baterka!
Po nastoupání a odsjezdování zhruba 1 500 výškových metrů a s dalšími třeba i 30% kapacity baterie v zásobě, už člověk pomalu neví kam dál, nebo už dál jednoduše nechce. A to si jezdíte celý den na 60-80 % výkonu! Tedy žádné šmrdlání se s minimální dopomocí!
Můj skromný odhad zní, že bych s tímto kolem dal hravě 1 800 m na jeden zátah, aniž bych musel výrazně šetřit s energií. Při šetrnějším provozu by se nejspíš dalo přiblížit i metě 2 000 nastoupaných metrů!!! Sakra, tohle kolo bych si chtěl vzít někam na Gardu, do Alp nebo do Finale!
Dálkový ovladač – Rocky Mountain Micro Remote – je vskutku kompaktní, zároveň snadno dostupný. Snad jen pomocné tlačítko s bleskem (něco jako Enter) bych umístil spíš na spodní stranu.
Kontrolní displej Jumbotron na horní trubce může zobrazit mnoho jízdních údajů, slouží pro pohyb v menu, nastavení, zobrazuje možné chybové hlášky…
Nabíjecí konektor je, na můj vkus, dost titěrný. Spojení s nabíječkou je ale pevné a jisté. Hledání správné polohy, po pár pokusech, také není problém.
Čep vyšší než nižší
Už jsme probrali kde co všechno, každopádně zatím nebyla řeč o odpružení, které je další mimořádně zajímavou kapitolou. I zde totiž narazíme na neotřelou novinku – středně vysoko posazený čep. Co to znamená? Že není hlavní bod otáčení zadní stavby tradičně v úrovni převodníku, ale zároveň není ani extrémně vysoko. Je tak akorát, aby odpovídal poloze hnacího pastorku motoru Dyname 4.0.
Krom tohoto prvku použil Rocky Mountan vcelku klasické čtyřčepové řešení, jaké známe z řady jeho tradičních kol. Jednou z dílčích novinek jsou kuličková ložiska na spodním oku tlumiče pro vyšší vnímavost.
Celkově jsem byl s prací tohoto systému velice spokojený. Jednu rovinu jeho „příběhu“ tvoří příjemně klidný a vyrovnaný projev při šlapání, další pak třeba luxusní vnímavost při záběru, patrná a přínosná zejména v náročných výjezdech.
Při pohledu z boku krásně vynikne koncepce „středně vysokého“ čepu, díky němuž se podařilo perfektně skloubit zákony kinematiky a konstrukce motoru.
Řetězová linka běží jen kousíček nad hlavním čepem.
Riziko častějšího kontaktu řetězu a zadní stavby řeší důsledné „oplastování“.
Dostatek progrese i v lineárním světě!
Co se samotného „zvýšeného“ hlavního čepu týká, řekl bych, že hodně pomáhá jak na začátku s přítlakem, tak se hodně angažuje ve středím rozsahu, zejména s ohledem na vysokou aktivitu a vnímavost. Při správném nastavení a rozložení hmotnosti nad kolem totiž střední a větší nerovnosti (typicky kameny a větší kořeny) polyká zadní stavba až neskutečně ochotně a snadno. Velká poklona!
Ostatně projev zadní stavby je zde opět hodně vyvážený, kultivovaný a krásně dotažený. Jediné, co mi úplně nesedělo byly tvrdší rány a těžší dopady. Ono to možná bude dané celkovou vyšší hmotností celku, přesto jsem měl pocit, že nejsou silné údery až tak dobře pohlcené, jako v rámu mizí středně velké nerovnosti.
Lehce „pod čáru“ bych doplnil fakt, že i při zvolené pozici „4“ na otočných kamenech systému RIDE-4, jsem neměl problém s nedostatkem progrese. Ač je tato pozice definovaná jako nejvíce lineární. V „neutrální“ poloze „3“ byla zadní stavba možná o maličko jistější na dopadech, ale i na „čtyřce“ jsem měl vždy na konci tlumiče pár milimetrů k dobru.
RockShox Deluxe Select+ je sice poctivý pracant, osobně bych byl radši za model s expazkou. Tedy buď RockShox Super Deluxe, nebo třeba Fox Float X, který je u dvou nejvyšších karbonových verzí.
Záleží ale samozřejmě i na tom, jak velké nároky kladete na své kolo.
Jak je vše okolo značně bytelné a robustní, tak je přední úchyt tlumiče vlastně dost štíhlý.
Rocky Mountain Instinct Powerplay Alloy 70 – závěr
Hned několik týdnů na konci prázdnin a na začátku školního roku ve společnosti Rocky Mountain Instinct Powerplay Alloy 70 pro mě bylo více než dostatečnou satisfakcí za předlouhé čekání na test kola z této rodiny. Vyplatilo se rovněž i čekání na jeho poslední generaci s mimořádným motorem Dyname 4.0, vylepšeným ovládáním, novou konstrukcí rámu, větší baterií… Těch novinek by se zde ale našlo!
V rámci závěrečného shrnutí musím říct, že mě poslední Instinct Powerplay hodně bavil, že mě dostal! Zprvu jsem si nebyl jistý maličko hlučnější sestavou kladek jeho pohonu. Chvíli jsem také přemýšlel nad tím, že na první dojem je řada jiných eBiků, na Boschi či Shimanu, pocitově svižnější, ostřejší… Nejen v tomto směru ale musí člověk chvíli posečkat, nasbírat praktické zkušenosti a podívat se trochu pod pokličku.
Ani v nejmenším vás totiž nemusí trápit skutečnost, že by byl Rocky s motorem Dyname 4.0 slabý. To vážně není! Jen svůj výkon neposílá na zadní kolo ledabyle, jednou nic, podruhé všechno! Naopak precizně jej dávkuje podle toho, jak se snaží jeho jezdec. Člověk má proto pocit, že si každý elektrický Watt doručený na zadní kolo mnohem více zaslouží, navíc jej dostane jen tehdy, je-li ho skutečně potřeba.
(Skoro) Nezdolná zásoba energie
Vedle jiného se tato precizní práce se silou motoru odráží i ve skoro až těžko uvěřitelné výdrži baterie, před kterou hluboce smekám. Zatím se mi nestalo, že bych měl takovou práci s tím dojet nějaký eBike až na nulu!
Další z aspektů, který se mi na tomto kole líbí, je jeho jízdní projev posunutý na novou úroveň díky luxusně tuhému rámu a nízko posazenému těžišti. Najde se proto mnoho situací, kdy si ani nevšimnete, že sedíte na těžkém eKole. Pouze si budete užívat každý metr trailu a poté zase rychlé a snadné přesuny na další a další kopce.
Neméně vydařené je rovněž odpružení, které zejména na středně velkých nerovnostech odvádí mimořádně precizní práci. Stranou bychom neměli nechat ani celkové ovládání, jehož charakter si lze snadno doladit dle svého vkusu. Užít si pak můžete krásně neutrální projev pro většinu běžného trailování, tak i výrazně agresivnější pozice pro těžké terény a náročné profily. Seznam všech kladů tohoto kola je tak zatraceně dlouhý a nadupaný!
Text a foto: Štěpán Hájíček
Rocky Mountain Instinct Powerplay Alloy 70 – základní údaje
Cena: 190 000 Kč
Hmotnost: 24,3 Kg (vel. M, bez pedálů)
Kola: 29“
Zdvihy: 150/140 mm
Kokpit (řídítka/představec): 780/40 mm
Sedlovka (zdvih): 125/150/175 mm (S/M/L-XL)
Více informací: bikes.com
PLUS
- Mimořádně dobře vyvážené těžiště (nízko a uprostřed rámu), které má vliv na lehkost a přesnost ovládání, na jistotu v zatáčkách, na stabilitu ve výjezdech atd.
- Příjemně tichý chod samotného motoru (maličko hlučnější kladky – dost závisí na namazání řetězu)
- Přirozený a plynulý zátah motoru již od 0 po maximum
- Mimořádně citlivý snímač točivého momentu a mimořádně přesné dávkování síly
- Možnost individuálního nastavení stupňů dopomoci, projevu motoru, plus dva programovatelné uživatelské režimy
- Jednoduché a snadno dostupné ovládání pohonu
- Přehledný a dobře čitelný displej
- Skoro až neskutečná výdrž baterie – prakticky jsem se nedostal za jeden den na její limit!
- Práce zadní stavby – vysoká vnímavost na menší nerovnosti, velký přínos v technických výjezdech, skvělé reakce na stření a lehce větší nerovnosti
- Poměrně snadná demontáž baterie z rámu, je-li to potřeba
- Možnost vcelku snadno měnit geometrii a celkový projev kola (RIDE-4)
- Standardní osa a kliky, běžně dostupné převodníky
MÍNUS
- Vedení řetězu je trochu složitější, soustava kladek je maličko hlučnější, pohon vyžaduje častější mazání pro tichý a klidný chod
- Jak je zadní odpružení jinak skvělé, tak jsem neměl vždy úplně skvělý pocit ze zpracování velkých rázů a tvrdších dopadů. Ale možná je to jen pocit. Tlumič ale tyto situace, dle kontrolního kroužku, vždy zvládnul, a ještě měl rezervu.
- Postup mazání řetězu, je při dané konstrukci trochu složitější – ideálně s kolem na stojanu, občas se hodí sundat i kryt motoru (krom posledního bodu platí pro většinu eBiků)
- Celková hmotnost není zrovna zanedbatelná. Člověk si jí ale všimne často až při manipulaci s kolem, nebo ve specifických situacích, kdy musíte celou váhu jezdce a kola držet na brzdách